Budeme hledat možnosti, jak využít žákovské portfolio k růstovému myšlení. Na příkladech žákovských portfolií si ukážeme jak podporovat práci s portfoliem, aby se stalo součástí učení dětí a zároveň odráželo jejich jedinečnosti. Workshop se bude opírat o sdílení zkušeností s používáním žákovského portfolia na 1. stupni ZŠ.
Co se muselo stát, aby se mateřské školy na Chomutovsku rozhodly ke změně v učení? Jaké nové příležitosti přinesla pedagogika orientovaná na dítě do týmu a jak se popasovali se změnami? Co proměna mateřských škol na Chomutovsku přinesla, budeme sdílet s paní ředitelkou třinácti MŠ z Chomutova a metodičkou programu ZaS.
Jaké činnosti můžeme dětem nabídnout, abychom u nich podpořili předmatematickou gramotnost? V jakých centrech se dá dělat předmatematika? Co děti zvládnou samostatně v centrech aktivit? Na vlastní kůži si vyzkoušíte tradiční i netradiční aktivity, které budete moci využít ve své praxi.
Budeme se společně zamýšlet nad tím, jak to zařídit, abychom vytvářeli s rodinami našich dětí skutečně partnerský vztah. Máme pro Vás konkrétní tipy na vyzkoušené formy spolupráce s rodinou a komunitou.
Ráda bych vás pozvala na setkání, v němž prozkoumáme jakou roli hrají EMOCE v našem životě. Jak je cenné být vnímaví k svému tělu, pocitům a potřebám, které jsou pro nás informacemi o tom, co se s námi děje. Naučíme-li se být pozornými k sobě, budeme více schopni být pozorní k druhým. Budeme schopni více zvědavě zkoumat život, nežli jen naštvaně reagovat. Tímto setkáním bych ráda představila koncept NENÁSILNÉ KOMUNIKACE, jehož autorem je Marshall B. Rosenberg, žák Carla Rogerse. Rogers byl jedním ze zakladatelů humanistické psychologie, která byla inspirací při tvorbě programu Začít spolu.
Jak to udělat, aby učební prostředí nabízelo podněty k rozvoji každého z dětí a podporovalo jejich samostatnost? Na příkladech si ukážeme, jak strukturovat učební prostředí ve třídě MŠ/ZŠ do center aktivit, jak centra vybavit a uspořádat v nich učební pomůcky a materiály.
Dopis je pravděpodobně starý jako písmo samo. Kdy jste naposledy obdrželi dopis vy? Víte, že na děti ve třídách Začít spolu čeká dopis každý den? Práce s ranní zprávou je naším pravidelným rituálem. Na základě praktických ukázek budeme společně hledat odpovědi na otázky: Jak ranní dopis smysluplně využít, aby se stal užitečným výukovým materiálem? Jakou formu a obsah může zpráva mít? Těšíme se také na vaši inspiraci a zkušenosti.
Naším společným cílem bude odpovědět si na otázky: Proč, co a jak zařadit do triády? Seznámíte se se strukturou individuálních konzultací a získáte inspiraci pro individuální konzultace ve svých třídách.
V průběhu dílny si zažijeme na vlastní kůži práci v centrech aktivit. Jedno kolo bude prožitkové v roli dítěte, druhé kolo reflektivní v roli učitelské. Zkušenosti z center využijeme k analýze zadání i důkazů o našem učení, k přehodnocení a úpravám v zadání tak, aby cíle jednotlivých činností co nejlépe odpovídaly zkušenostem a potřebám účastníků a účastnic dílny. Tímto jednoduchým a srozumitelným způsobem budeme trénovat principy responzivního vyučování, kterému velmi dobře vyhovuje právě model práce v centrech aktivit.
V omezeném prostoru, který mají vyučující na 1. stupni ZŠ k dispozici, se často staví proti sobě důraz na osvojování znalostí a dovedností v jednotlivých školních předmětech a aktivity zaměřené na posilování pozitivního klimatu a vztahů ve školních třídách. Obě oblasti potřebují svůj čas a energii. Pokud kladou školy či vyučující důraz na kognitivní učení, pak péči o klima mohou považovat za „ztrátu času“. Výzkumy však ukazují, že takový způsob uvažování je mylný. Aktuální český výzkum „Příčiny školní ne/úspěšnosti na začátku 1. stupně ZŠ“ potvrzuje, že péče o klima a vztahy je nejdůležitějším ze sedmi identifikovaných výukových principů (vedle sociální podpory učení, kognitivní podpory učení, individualizace, formativního hodnocení, nehierarchizace a strukturace/pravidel). Zejména u dětí s oslabenými školními předpoklady pomáhá péče o klima zvyšovat jejich školní výkony. Workshop představí výsledky výzkumu a praktická doporučení vycházející ze sledovaných 29 tříd. Vyučující si mohou odnést inspiraci v konkrétních výukových postupech.
Ve workshopu představíme téma Cestování pro centrum aktivit, ve kterém si ukážeme deset cest, jak propojit prostředí a principy Hejného metody s tématem. Využijeme úlohy z několika prostředí Hejného metody (např. autobus, autobusové linky, pavučiny, čtverečkovaný papír) a budeme rozvíjet dovednosti rýsování, měření a práce s daty.
Supervize a sdílení v rámci profesních skupin se stále častěji ukazuje jako velmi efektivní forma profesního rozvoje a prevence vyhoření, a to zejména u lidí působících v pomáhajících profesích. Metoda skupinové reflexe Wanda je jednou ze supervizních technik, která je vhodná zejména pro profesní skupinu učitelů.
Supervizní workshop zaměříme na prozkoumávání prožitků moci a bezmoci ve vztazích s dospělými na pracovišti. Reflexi vztahů s kolegy, nadřízenými a podřízenými považujeme za zásadní pro realizaci programu ZaS, proto nabízíme prostor pro zvýšení orientace ve svých emocích a komunikačních modelech a pokusíme se rozšířit svůj repertoár jednání.
Jak využít emoce při tvorbě třídních pravidel? Podporuje příznivé sociální a emoční klima učení? Krok za krokem si prožijeme výukovou lekci sestavenou tak, aby tvorba pravidel dávala dětem smysl. Společně si vyzkoušíme, jak pracovat s emocemi.
Ve workshopu se dozvíte odpovědi na následující otázky:
V čem je ranní kruh důležitý pro děti?
V čem je důležitý pro učitele?
Jak na něj?
A jaké aktivity do něj zapojovat?
K tomu, abyste pocítili eduScrum na vlastní kůži, nabízíme workshop, kde si aktivně zažijete některé části eduScrumu. Tento orientační workshop Vám pomůže rozhodnout se, zda je eduScrum to pravé pro vás. Workshop probíhá v angličtině.
EduScrum je vzdělávací metoda vhodná pro výuku na 2. st. nebo SŠ. Učitel určuje obsah, koučuje a uděluje rady - rozhoduje o tom Proč a Co, žáci/studenti rozhodují o tom Jak. S eduScrumem žáci/studenti přebírají odpovědnost za vzdělávací proces, což podporuje přirozenou vnitřní motivaci, radost z učení, ale i osobní růst a lepší výsledky.
V průběhu dílny si vyzkoušíme jednu lekci s knihou. Budeme si všímat, jaké momenty a situace mohou dětem pomáhat napojit se na příběh, předvídat jeho děj, hledat odpovědi na otázky atp. Promyslíme, jak můžeme využít potenciál čteného příběhu jako východiska pro plánování. Inspirujeme se tipy na dětskou literaturu vhodnou pro nečtenáře a začínající čtenáře.
Budeme společně hledat, jak ve výuce a chodu školy vytvářet a zvědomovat si příležitosti vedoucí děti k demokratickým postojům.
Povíme si proč, co a jak dělat pro maximální naplnění podmínky individualizace ve vzdělávání ve venkovním prostředí. Ukážeme si tvoření v programu Začít spolu v centrech aktivit na školní zahradě, nebo kdekoliv venku. Na workshopu si z nabídky činností na školní zahradu vyberete přesně takovou, ve které se budete cítit dobře a která bude zdokonalovat vaše silné stránky – stejně jako to zažívají děti vzdělávané v programu Začít spolu.
Cílem workshopu je představit výsledky výzkumu programu Začít spolu. Workshop přináší detailnější vhled do jeho fungování. V části, která se zabývá srovnáním programu s tradičními typy vzdělávání, dokládá, že žáci ze ZaS tříd/škol mají srovnatelné, v některých položkách dokonce lepší výsledky než ostatní žáci. V části, která se zabývá fungováním programu, výzkum ukazuje, jaké znalosti a dovednosti program rozvíjí, a především proč je dokáže rozvíjet. V této části bude také představen koncept emočně – kognitivní infrastruktury, jež je v rámci programu budována a jež umožňuje nabývání komplexních znalostí a utváření trvalých pozitivních postojů ke vzdělávání. To se mimo jiné odráží v úspěšném rozvíjení metakognitivních znalostí.