Budeme hledat možnosti, jak využít žákovské portfolio k růstovému myšlení. Na příkladech žákovských portfolií si ukážeme jak podporovat práci s portfoliem, aby se stalo součástí učení dětí a zároveň odráželo jejich jedinečnosti. Workshop se bude opírat o sdílení zkušeností s používáním žákovského portfolia na 1. stupni ZŠ.

Co se muselo stát, aby se mateřské školy na Chomutovsku rozhodly ke změně v učení? Jaké nové příležitosti přinesla pedagogika orientovaná na dítě do týmu a jak se popasovali se změnami? Co proměna mateřských škol na Chomutovsku přinesla, budeme sdílet s paní ředitelkou třinácti MŠ z Chomutova a metodičkou programu ZaS. 

Jaké činnosti můžeme dětem nabídnout, abychom u nich podpořili předmatematickou gramotnost? V jakých centrech se dá dělat předmatematika? Co děti zvládnou samostatně v centrech aktivit? Na vlastní kůži si vyzkoušíte tradiční i netradiční aktivity, které budete moci využít ve své praxi.

Budeme se společně zamýšlet nad tím, jak to zařídit, abychom vytvářeli s rodinami našich dětí skutečně partnerský vztah. Máme pro Vás konkrétní tipy na vyzkoušené formy spolupráce s rodinou a komunitou.

Ráda bych vás pozvala na setkání, v němž prozkoumáme jakou roli hrají EMOCE v našem životě. Jak je cenné být vnímaví k svému tělu, pocitům a potřebám, které jsou pro nás informacemi o tom, co se s námi děje. Naučíme-li se být pozornými k sobě, budeme více schopni být pozorní k druhým. Budeme schopni více zvědavě zkoumat život, nežli jen naštvaně reagovat. Tímto setkáním bych ráda představila koncept NENÁSILNÉ KOMUNIKACE, jehož autorem je Marshall B. Rosenberg, žák Carla Rogerse. Rogers byl jedním ze zakladatelů humanistické psychologie, která byla inspirací při tvorbě programu Začít spolu.

Jak to udělat, aby učební prostředí nabízelo podněty k rozvoji každého z dětí a podporovalo jejich samostatnost? Na příkladech si ukážeme, jak strukturovat učební prostředí ve třídě MŠ/ZŠ do center aktivit, jak centra vybavit a uspořádat v nich učební pomůcky a materiály.

Dopis je pravděpodobně starý jako písmo samo. Kdy jste naposledy obdrželi dopis vy? Víte, že na děti ve třídách Začít spolu čeká dopis každý den? Práce s ranní zprávou je naším pravidelným rituálem. Na základě praktických ukázek budeme společně hledat odpovědi na otázky: Jak ranní dopis smysluplně využít, aby se stal užitečným výukovým materiálem? Jakou formu a obsah může zpráva mít? Těšíme se také na vaši inspiraci a zkušenosti.

Naším společným cílem bude odpovědět si na otázky: Proč, co a  jak zařadit do triády?  Seznámíte se se strukturou individuálních konzultací a získáte inspiraci pro individuální konzultace ve svých třídách. 

V průběhu dílny si zažijeme na vlastní kůži práci v centrech aktivit. Jedno kolo bude prožitkové v roli dítěte, druhé kolo reflektivní v roli učitelské. Zkušenosti z center využijeme k analýze zadání i důkazů o našem učení, k přehodnocení a úpravám v zadání tak, aby cíle jednotlivých činností co nejlépe odpovídaly zkušenostem a potřebám účastníků a účastnic dílny. Tímto jednoduchým a srozumitelným způsobem  budeme trénovat principy responzivního vyučování, kterému velmi dobře vyhovuje právě model práce v centrech aktivit. 

V omezeném prostoru, který mají vyučující na 1. stupni ZŠ k dispozici, se často staví proti sobě důraz na osvojování znalostí a dovedností v jednotlivých školních předmětech a aktivity zaměřené na posilování pozitivního klimatu a vztahů ve školních třídách. Obě oblasti potřebují svůj čas a energii. Pokud kladou školy či vyučující důraz na kognitivní učení, pak péči o klima mohou považovat za „ztrátu času“. Výzkumy však ukazují, že takový způsob uvažování je mylný. Aktuální český výzkum „Příčiny školní ne/úspěšnosti na začátku 1. stupně ZŠ“ potvrzuje, že péče o klima a vztahy je nejdůležitějším ze sedmi identifikovaných výukových principů (vedle sociální podpory učení, kognitivní podpory učení, individualizace, formativního hodnocení, nehierarchizace a strukturace/pravidel). Zejména u dětí s oslabenými školními předpoklady pomáhá péče o klima zvyšovat jejich školní výkony. Workshop představí výsledky výzkumu a praktická doporučení vycházející ze sledovaných 29 tříd. Vyučující si mohou odnést inspiraci v konkrétních výukových postupech.